Vstříc lásce k běhání

sobota 31. května 2014

Běžecký deník - 5. vyběhnutí


5. vyběhnutí
31.5.2014
20:10-20:38 (28 minut)
3 470 m

Celkem uběhnuto: 15 km

Přes den několikrát sprchlo, k večeru byl krásně čerstvý vzduch. Dneska jsem protáhla běh o pár set metrů. Šlo to dobře. Táta mi přivezl z Lidlu 2 tílka (růžové a černé) za 99,90 jedno, takže paráda.


čtvrtek 29. května 2014

Běžecký deník - 4. vyběhnutí

Od rána pršelo, k tomu se mi přidala migréna, den jako malovaný... cestou z práce jsem si do mobilu stála aplikaci, tak jsem ji alespoň vyzkoušela.

4. vyběhnutí
29.5.2014
19:25-19:42 (17 minut)
2 030 m




Dnešním největším úspěchem bylo, že jsem se v 10°C při vytrvalém dešti vůbec vydala ven ze dveří. Třikrát hurá! Tentokrát jsem se více oblekla - mám nové běžecké podkolenky, funkční tričko a kraťasy. Pod ně jsem si vzala obyčejné černé legíny, pod funkční tričko tílko a protože jsem zmrzlík, pro jistotu jsem si vzala ještě jedno tričko a lehkou bundu. Krom rukou a stehen jsem všude měla alespoň 2 vrstvy. Tedy kromě hlavy a to byla asi chyba. Začalo mě silně bolet v uších, fakt nejsem otužilec a vyběhnout bez čelenky nebyl dobrý nápad. To bych ale čelenku musela mít. Protože jsem se cítila pod psa a mým dnešním vítězstvím bylo jen to, že jsem v dešti opustila dobrovolně byt, zkrátila jsem si dnešní běh. Při dobíhání jsem přidala na tempu a celkem se mi i zdálo, že bolest uší polevila a že bych další kilometr zvládla, ale vzhledem k odpolední migréně a celkově nedobrému pocitu před během jsem nechtěla riskovat nachlazení. Tričko mám oranžové, šortky černé. Šortky jsou opravdu krátké, bude to chtít ještě hodně úsilí, abych si je mohla dovolit obléci bez dlouhých legín. 


Trochu mě v Lidlu naštvali, ještě jsem chtěla ulovit tohle tílko, ale nedorazilo jim. Ty neonové barvy jsou super, aspoň mě nesejme auto jen proto, že mě řidič neviděl.


Podkolenky Crivit z Lidlu za 90,- Kč. Jsou příjemné, do chladnějšího počasí parádní, komprese je příjemná, ale rozdíl oproti ponožkám krom tepelného komfortu nepociťuji.




Když jsem doběhla domů, pro jistotu jsem si uvařila čaj a dala si hodně horkou sprchu, chtělo by to saunu :D

K aplikaci Runkeeper mám pár poznámek. Ihned po běhu se ukázaly celkem přesné údaje, které jsem pro jistotu vyscreenovala, protože v recenzích jsem se dočetla, že po běhu to ukazuje nesmysly. Na webu mi to opravdu hodilo nesmysl a započítalo mi to pouze cílovou rovinku, kterou jsem běžela naplno, jenže měřila jen 90 metrů. Srovnávání výkonů je pouze v placené verzi, ale detaily běhu jsem ihned po doběhnutí dostupné. Nicméně mě aplikace motivovala, nastavila jsem si hlášení po 250 metrech a 1 minutě, takže mi aplikace prakticky neustále hlásila mé tempo (za jak dlouho uběhnu 1 km), uběhnutou vzdálenost a průměrnou rychlost. Nastavení si upravím, přecejen jsem netušila, co mi to bude říkat a jak se vůbec bude chovat. Rádio mi kupodivu fungovalo po většinu času, to bylo fajn. 

Zadala jsem na webu Runkeeper.com předchozí běhy. Alespoň mi to bude počítat můj postup :) Jen nechápu, že grafy zdarma dostupných údajů jsou jen ve zpoplatněné verzi.


středa 28. května 2014

Běžecký deník - 3. vyběhnutí

Už včera jsem se nemohla dočkat, bolest svalů polevila, chtěla jsem vyběhnout, ale nechala jsem to na dnešek pro jistotu. Ale jelikož jsem se nemohla dočkat, vyběhla jsem hned po návratu z práce.

3. vyběhnutí
27.5.2014
15:40-16:10 (30 minut)
3 100 m


Aby se neopakovala bolest hlavy, před vyběhnutím jsem se napila. Při vyběhnutí to vypadalo slibně, celkem teplo, ale zamračeno, počasí slibovalo deštík, aspoň bych vyzkoušela na krátké trati běh v deštíku. Kdepak dnes mě čekalo dusno a snad 90% vlhkost. Měla jsem to nechat na večer, teď je parádně, po Ulici by to (jako obvykle) bylo ohledně počasí super. Opět jsem střídala úsek běhu, úsek chůze. Bolest nezmizela, naopak se ustálila sice na hranici snesitelnosti, ale i tak to nebylo nepříjemnější. Během běhu jsem se trochu zabývala technikou, už poprvé jsem si všimla, že dělám krátké kroky mírně v předklonu a došlapuji na střed chodidla shora a když nemůžu, natáhnu krok a zvedám kolena. Nicméně jsem doběhla, snažila jsem se běhat více ve stínu, což na mé trati moc dobře nejde, lesík je na začátku a pak na místě, kde se otáčím. Dnes mi vůbec nefungovalo rádio, když hrála písnička, šlo to jednodušeji, to musím do příště vychytat a třeba zkusím i nějakou apku do mobilu. Budu muset na týden změnit trasu, abych se třeba v dalším týdnu dočkala nějakých "hmatatelných" výsledků. Po doběhnutí jsem měla v obličeji ruměnec, vypadala jsem hrozně směšně a pocit horka byl nesnesitelný, tak jsem doplnila tekutiny a hned vlezla do sprchy, abych srovnala termoregulaci. Tomu stavu přesně odpovídá následující obrázek.
Co se týče techniky běhu, podívala jsem se s pomocí strýčka Googla na odbornější diskuse a příspěvky. Zaujala mě Barbora Soukupová a její poměrně jednoduchý a přehledný web, je sportovní typ, pěkné, ale pro mě nedosažitelné. Nicméně má zaznamenané své nejlepší výkony na různých tratích a má tam i 3 km, po kterých se teď pohybuji já. Na stránce o Chi runingu jsem si zvedla sebevědomí, jelikož má technika se alespoň trochu podobá té popisované :) Super, alespoň mám naději, že si sportem třeba více pomohu než uškodím. Našla jsem také úsměvný, leč pravdivý text o 22 věcech, které vám otráví běhání.

Teď jsem příjemně unavena a snad cítím i svaly na zadku! Tak snad někdy budou taky vidět..

pondělí 26. května 2014

Běžecký deník - 2. vyběhnutí

Dnes jsem se celý den utvrzovala v tom, že vyběhnu, přemlouvala jsem se, že bolest svalů přejde, že to vyběhám...

2. vyběhnutí
25.5.2014
19:45-20:15 (30 minut)
3 100 m


Úspěch, vyběhla jsem. Bohužel tomu předcházela večeře s manželem - párek a vajíčka. Nechala jsem si slehnout, ale nebyl to dobrý nápad, což jsem si uvědomila hned, jak jsem odložila lžíci. Nicméně jsem vyběhla! Bolest svalů z před včerejška, umocněna včerejším slavením kamarádovy svatby (sice jako řidič bez alkoholu, ale jídla bylo až moc), ne a ne ustoupit. První dvoustovku jsem uběhla, ale bylo jasné, že to dnes bude horší než poprvé. Také to mohlo být tím, že jsem dnes byla dlouho na sluníčku a ve sprše si pak uvědomila pod proudem teplé vody více opálená ramena, takže mohla utrpět i hlava. Za úvodním lesíkem na horizontu vykukovalo večerní sluníčko. Střídala jsem běh a chůzi, zdálo se mi, že přestože jsem se musela donutit k popoběhnutí, ve výsledku jsem uběhla větší vzdálenost. Dokonce jsem poslední mezipatníkový úsek před lesem, kde se otáčím, uběhla v kuse (podle mapy asi 130 metrů, ale pro mě je to skutečně dlouhý úsek, tam museli na jeden patník zapomenout! :-D ). Opět jsem jeden úsek běžela, jeden šla, musela jsem se nutit k rozběhnutí. Na jednom místě jako v pátek jsem vystrašila kachny (dnes tedy více vylekaly ony mě, když vzlétly). Nohy mě čím dál tím víc bolely, tak jsem si řekla, že to alespoň dojdu. Jenže mi nepříjemně pumpovalo ve spáncích, tak jsem se rozběhla a kupodivu to přestalo a běh už nebyl tak nepříjemný, naopak jsem doběhla dál, než jsem si předem určila (ne ke stromu, ale až k panelce kolem dráhy). S vítězným pocitem jsem doběhla k přejezdu (má pomyslná startovní a cílová čára, na které začínám a přestávám běžet) a cestou k domu vyklepala svaly. Doplnila jsem tekutiny a vysprchovala se. Svaly mi teď nadávají, zítra ale budu celý den sedět v kanceláři, tak snad si odpočinou.

sobota 24. května 2014

Běžecký deník - 1. vyběhnutí

Trochu slavnostně jsem si na sportovní ponožky obula boty. Ten pocit novoty, snad nového začátku, pohodlí, měkkost vnitřku bot - snad to mě přesvědčilo, že dnes vyběhnu...

Kalhoty, tílko, tričko, vlasy do copu, sluchátka k mobilu a jde se na věc...
Vlastně ještě pro dobrý pocit ze sebe sama jsem použila pudr, řasenku a rtěnku... když to neklapne, tak ať mi to aspoň sluší!

1. vyběhnutí
23.5.2014
19:35-20:05 (30 minut)
3 100 m

Docela dlouho jsem bojovala se špatným signálem rádia, pak jsem přesedlala na TuneIn Rádio a bylo po problému. První pocity byly převážně pozitivní. Myslela jsem si, že najednou tolik neuběhnu. Když jsem vyšla před dům, uviděla jsem člověka, co měl v plánu jít tudy, kudy jsem chtěla běžet. No to snad ne... nenechala jsem se odradit a dala jsem se na druhou stranu. První čistě uběhnutý úsek měřil 200 metrů (úspěch!!). Nenasazovala jsem žádné přehnané tempo, pomalu a jistě, neuštvat se, hlavně doběhnout v pořádku, a to se mi myslím vyplatilo. Střídala jsem běh s chůzí zhruba 1:1. Když už jsem nemohla udýchat běh, přešla jsem do chůze, když se mi srdce uklidnilo, vyběhla jsem. Protože jsem běžela od domova a řekla si, že dnes bude 30 minut akorát (a i pocitově to tak bylo), otočila jsem se a běžela zpátky. Na cestě mi pomáhaly patníky, jeden úsek běhu, jeden úsek chůze. Cestou zpět jsem se už do běhu musela trochu nutit, uběhnutý úsek se neustále zkracoval, dělalo se mi těžko, asi to bylo tím, že jsem s sebou neměla pití (a tím, že to bylo poprvé). Po cestě jsem nepotkala (naštěstí) žádného cyklistu nebo chodce, jen motocyklistu a pár aut. Tělo se zahřálo, ačkoliv moc nepiji, propotila jsem tílko, tekutiny jsem hned doplnila (vlažný sirup s vodou), trochu si protáhla svaly, pak sprcha a zasloužený odpočinek :)

neděle 18. května 2014

Vybavení k prvnímu vyběhnutí

V práci jsem ve volných chvílích listovala běžeckými weby, četla různé recenze na vybavení a sbírala inspiraci na vybavení s dobrým poměrem cena:kvalita. Děkuji zejména recenzi Filipa Marvana. S botami jsem si nevěděla rady, a se svými kotníky si netroufla na levné boty, tak jsem po práci zašla do Hervisu okouknout, jestli by tam pro mě něco neměli. Do mého běžeckého začátku jsem si pořídila boty, funkční tílko, sportovní trička, sportovní ponožky a na cestě je sportovní podprsenka. Ve skříni jsem našla 3/4 tepláky, bokové, pro začátek, myslím, bohatě stačí.

Běžecké boty jsem si pořídila Nike Dart 10 za 999,- Kč v Hervisu, velikost 10 (42). Jsou na noze velice příjemné, došlap na patu měkký, nohu pevně drží v nejužším místě chodidla. Pro mé několikrát zvrknuté kotníky poskytují tyto boty perfektní stabilizaci chodidla. V přední části je bota rozšířená ke komfortnímu došlapu a odrazu. Ačkoliv jsem si úmyslně zakoupila větší botu, abych měla místo na palec a neodírala si nohu, bota pevně drží na noze. Na první pohled i zkoušku jsem si tyto boty zamilovala (a to nemusím růžovou). Křičely na mě MUSTHAVE!

Funkční tílka za 60,- Kč Crivit v Lidlu. Neměla jsem od něj žádné očekávání a musím říct, že mě příjemně překvapilo. I na mé oblé postavě drží na místě a nevysouvá se do pasu. Naštěstí měli 2 kusy.

Sportovní trička po 129,- Kč Crivit v Lidlu. Nosím je přes tílko jako svrchní vrstvu při teplém počasí. Jsou příjemná na nošení, mám obě.

Sportovní ponožky za 69,- Kč Crivit v Lidlu. Příjemně stahují chodidlo, na noze se nehnou. Odvádějí vlhkost od chodidla.

Sportovní podprsenka Panache Sport v šedé barvě za 1299,- Kč v eshopu Správná podprsenka. Ve velikosti 34G už prsa potřebují pořádnou podporu.

S tímto vybavením si na nějaký ten pátek vystačím :)

neděle 11. května 2014

Jak to všechno začalo

Během návštěvy Jihlavy na svatební cestě jsem narazila na knihkupectví a dá se říci že i na mou dávnou vášeň pro knihy. Jelikož jsem kdysi četla Labyrinth od Kate Mosse a nyní jsem objevila díl třetí Citadela, logicky jsem zatoužila si přečíst i díl druhý Hrobka. Ten ale neměli a mé kroky vedly k PC k e-shopům. Společně s knihou Hrobka jsem si zakoupila i další knihy (aby se to poštovné rozmělnilo) a mezi nimi Když běhá žena od Alexandry Heminsleyové. Ne že bych byla nadšenec běhu, to spíše naopak, ale recenze byly pozitivní a co kdyby náhodou.

Během čtení této knihy jsem se pomalu a jistě přestávala běhu bát, a i kdybych nezačala běhat pravidelně, sem tam nějaké vyběhnutí je stále lepší než žádné.

A tak jsem se začala zajímat o běh...



Zde je odkaz, kdyby mě chtěl někdo následovat nákupem knihy.