Vstříc lásce k běhání

úterý 18. listopadu 2014

25 let svobody

17.11.2014
Sedmnáctý listopad, státní svátek Den boje za svobodu a demokracii

Na den 17. listopadu připadá státní svátek - Den boje za svobodu a demokracii. K tomuto datu se váží hned dvě události, první z roku 1939, kdy byly české vysoké školy uzavřené nacisty. Stalo se tak po pohřbu Jana Opletala, jehož čin byl projev odporu proti německé okupaci. Hitler následně nařídil, aby všechny demonstrace byly potlačeny silou. Následně byly uzavřeny vysoké školy a 9 vedoucích představitelů vysokoškoláků bylo popraveno. Druhý, který si většina z nás pamatuje, se váže k roku 1989, ke studentským protestům na Národní třídě, které byly rukou Veřejné bezpečnosti násilně potlačeny a tím spustily sametovou revoluci. Tyto listopadové události vedly k pádu komunistického režimu. Označení sametová revoluce vymysleli novináři, a jedná se o označení naší revoluce, která byla provedena v podstatě bez násilí a na základě vzájemného dialogu. Nejvýraznější osobností celé revoluce se stal v té době budoucí prezident Václav Havel. (centrum.cz)

Člověk se neustále něco učí a dozvídá nové informace. O první události jsem nevěděla, nebo spíše se mi jako mnohá data neuložila do paměti. Jsem totiž na jména a data úplně levá. Tak ráda bych si zapamatovala milníky historie a dala si je do souvislosti se světovými dějinami, abych lépe pochopila vývoj lidstva.. ale bohužel mě v tom můj mozek nepodporuje. Když si pročítám encyklopedii historie, nejenže nikdy nevím, kam až jsem se čtením dostala, ale také neustále žasnu nad stejnými daty a událostmi, o kterých jsem se dočetla v dřívějších začteních do encyklopedie. Je to marný boj s mou hlavou, nechce přijmout nelogické spojení jména, data a místa. Zapamatuji si událost pouze v logickém propojení s událostmi předešlými či následujícími, když porozumím, proč se tomu tak stalo.

Je mi 26 let a 25 let žiji ve svobodné zemi. Minulý režim si nepamatuji. Mohla bych být za to ráda, ale nejsem. Chybí mi provázanost toho, co se děje dnes a co se dělo v minulosti. Proč mi necvakne 17. listopad jako milník v historii naší země? Protože jsme se to ve škole neučili. Chabá výmluva? Nevím, jak to chodí na dnešních základních školách a gymnáziích, ale my vždycky začali pravěkem a skončili druhou světovou válkou. O novější historii se nemluvilo, neučilo a přitom je to pro správné pochopení dnešní doby absolutně nezbytné. Třeba o měnové reformě jsem se dozvěděla až od babičky, že se takové zvěrstvo odehrálo. A jakým způsobem! A takových převratných/zlomových/důležitých událostí (zvěrstev a zhůvěřilostí) se od konce druhé světové odehrálo přece několik. Na gymnáziu jsme se ohledně ČR dozvěděli jen data, nebyl čas. Ale potřebovali to vědět spolužáci, kteří maturovali z dějepisu a chtěli na vysokou, kde byla historie důležitá, a tak jsem se o naší historii alespoň něco dozvěděla. Bohužel zde mám stále mezery a ráda bych se o poválečném vývoji až k dnešnímu datu dozvěděla do hloubky (bohužel mi to nikdo odmalička nevštěpoval do paměti a já dnes pomyslně nemám, kde brát). Je hezké vědět, že i oheň nebo kolo musel někdo vymyslet, ale nedávná historie má mnohem větší dopad na praktický každodenní život, než tyto informace. Ovlivňuje chování lidí 30+, ovlivňuje výchovu dětí, vlastně úplně všechno vychází ze zkušeností dosud žijících pamětníků. Samozřejmě, že se o událostech po druhé světové válce mohu dozvědět kdekoliv a jakkoliv, ale je to pro mě těžké čtení, mnohdy nepochopitelné, těžko uchopitelné a těžko najdu nezaujatý zdroj.

Václav Havel, můj prezident. Kdybych si Sedmnáctý listopad měla spojit jen s jeho jménem, postačí mi to. Za svobodu, možnosti a také zodpovědnost za vlastní činy jsem vděčná každý den. Václav Havel, pan prezident, ke kterému jsem na základní škole vzhlížela a o kterém jsem si ledacos zjistila a přesto (nebo právě proto) si ho vážím. Když nás opustil, bylo mi to líto. Kdybych si mohla vybrat jednoho člověka, se kterým bych se mohla setkat, byl by to právě on. Bohužel se mi ta příležitost už nenaskytne.
Vždy se mi se slovem svoboda vybaví píseň Marty Kubišové, ačkoliv ta se váže původně k jinému datu. Přála bych si ale, aby její výzva byla stále platná a mír nám vydržel co nejdelší dobu.

Když jsem si doma hrála na kytaru a nalistovala ve zpěvníku tuto písničku, máma nechtěla, abych si ji hrála. Připomínala jí všechno negativní v minulosti. Třeba to jednou pochopím, třeba jednou budu moci říct, že rozumím dějinám své republiky.

pondělí 17. listopadu 2014

Advent klepe na dveře

Příští týden bude první adventní neděle. Je polovina listopadu, přesto (anebo právě proto) se už objevuje vánoční výzdoba. V říjnu působil strom u Tesca velice směšně, až trapně, když se kolem něj procházeli kolemjdoucí v tričku s krátkým rukávem. Když už ale běží v televizi reklama na Kofolu s prasátkem, jsou Vánoce na spadnutí. Vynašla jsem původní stopáž 45 vteřin, kterou letos skrouhli na 30 vteřin. Holt každá vteřina reklamy stojí majlant. 

sobota 15. listopadu 2014

Běžecký deník - 33. vyběhnutí

33. vyběhnutí
15.11.2014
18:15-18:45 (30 minut)
3 870 m
Celkem uběhnuto: 137 km

AVG HR: 150 bpm
HR: 89-174 bpm, po 5 min 106 bpm, po 8 minutách klid; FB: 64 g; FL: 3


Dnes jsem se cítila v pohodě, odpočinutá, tak jsem i přes tmu za okny vyběhla. Dala jsem si kolečko vesnicemi. Bylo to fajn, až na stádečko srnek, které byly možná vyplašenější než já, ale v tu chvíli mi Runkeeper začal hlásit tempo a srdce mi málem vyskočilo z těla :-D  Běžela jsem po vytíženější cestě, jsem dobře viditelná, všechna auta dostatečně včas zpomalovala a tlumila světla. První půlkilometr se uběhl pomalu sám, běželo se mi lehce. Pak jsem střídala chůzi s během a bylo to dneska opravdu skvělé. Teď horká sprcha a sklenka vína :)

pátek 7. listopadu 2014

Běžecký deník - 32. vyběhnutí

32. vyběhnutí
07.11.2014
17:19-17:51 (32 minut)
3 700 m
Celkem uběhnuto: 133,1 km

AVG HR: 140 bpm
HR: 77-169 bpm, po 5 min 95 bpm, po 10 minutách klid; FB: 59 g; FL: 1



Konečně jsem se cítila fit k vyběhnutí. Sice jsem půl hodiny hledala čelovku (kterou bych nepotřebovala, kdybych vyběhla o půl hodiny dříve), ale nakonec jsem vyběhla. Nové kalhoty, rukavice, čepice - to zkrátka potřebovalo provětrat. Už se nemusím bát zimy, bylo mi horko. To se také odrazilo na "výkonu". Ztuhlé nohy, těžko jsem se rozpohybovávala, opět začátek od nuly. Co čekat po třech týdnech lenošení


Dnes jsem klidně mohla běžet bez rukavic a bez spodního termoprádla. Bylo 8 °C, když jsem vybíhala. Čepice dělá hodně, uši v klidu, žádné píchání, foukání, paráda. Všimla jsem si, že má velikost S/M :-D já s takovým balonem na krku :-D, sedí perfektně. Na čelovku jsem si zezadu připnula červené blikátko a na kotníky a lokty připevnila reflexní pásky. Byla jsem vidět z dálky a čelovku musím pochválit s dosvitem, běžela jsem se ztlumeným výkonem.

Boty jsem dnes hodila do pračky (15 min 20°C), už byly opravdu špinavé. Vydržely a voní :)



čtvrtek 6. listopadu 2014

Ošacení na zimu

Jako marnotratná žena, jsem neodolala nabídce v Lidlu. Jak bych také mohla? Byl to boj. Ráno bylo u nás v Lidlu lidu jak na vietnamské tržnici po revoluci. Připravena na boj :-D jsem sáhla vždy po chtěném kousku, takže mám vše, co jsem chtěla. Je dobré vědět, co chci, sáhnu a mám. Poprvé se tam chovali zákazníci jako zvěř, dosud jsem takové chování nezažila. Košíky ucpávali cestu, zahrazovali regály, které momentálně okupovali, brali si z rukou.. naštěstí už dost oblečení mám a nemusela jsem se prát o bundy, trička a mikiny. No, každopádně jsem byla úspěšná, co jsem tedy ulovila?

Kalhoty Crivit, pánské, vel. M za 299,- Kč. Vzala jsem si pánské a dámské L, ale dámské byly krátké, pánské velké, ale délka nohavic luxusní, nakonec jsem skončila u pánských. Mají vnitřní stranu "chlupatější", takovou jakoby zdrsněnou, příjemně hřeje.

Kompresní ponožky Crivit, dámské, vel. 39-40, 129,- Kč. Mám doma už podkolenky a doufám, že tyto vysoké ponožky jim budou podobné.

Rukavice a čepice Crivit v jednom designu. Rukavice vel 7.5, 89,90 Kč, s mými tlapami jsem zkoušela 8, ale byly mi velké! Takže nejsem takový slon :) Čepice je pěkně na "tělo", sedí na hlavě moc hezky, kryje uši, a to že nemám hlavičku jako z prdu kuličku, ale balón, povedené.


Musím pochválit kolekci Lidlu, vážně to oblečení k sobě ladí, je to jednoduché, kombinovatelné, ráj.

Dívala jsem se ještě na boty, bohužel tuhle barevnou variantu jsem tam neviděla (nebo bohudík?), stále mi chybí velikost 41. Podrážka je členitější, ale na sněhu nebo ledu stejně nebude mít šanci, tak jsem si je nevzala. Nepromokavé udělám z těch mých impregnací a stejně neběhám žádné dálky, abych si musela kupovat další boty. Ale tahle barevná varianta je moc hezká! A z obrázku na mě volá "kup si mě".

Teplé běžecké ponožky mi nepřišly příliš odlišné od těch trekových, které jsem si koupila před dovolenou, také jsem jim odolala. Dále prodávají čelovku, ale dosvit 8 metrů? Asi se nedá srovnávat čelovka za 99,- Kč s čelovkou za 399,- Kč. Chtěla bych ji vidět rozsvícenou v reálu. Pak se mi také líbily Led pásky, nicméně už mám reflexní, které jsou dost viditelné. Po páscích se jen zaprášilo, asi jako v pondělí po kávovarech. A líbí se mi Senzor aktivity, který by mě také lákal! Ale tisíc korun, to už je na experiment trochu moc. Jsem zvědavá na recenze, které třeba budou. Zaprášilo se také po reflexních vestách, které jsem si myslela, že budou vypadat šíleně, byly kupodivu pěkné.

pondělí 3. listopadu 2014

Divadelní představení Sluha dvou pánů

Drží se mě viry, až to není hezké. Rýmička, pšíkání, suché rty, beďary, opary .. zkrátka lahůdka. Ano, šlo by to napsat jemněji, ale po 14 dnech mě to už vážně nebaví. Běhání jde teď úplně stranou :( Ráda bych se dokopala alespoň ke cvičení doma. Sehnala jsem si knihu, škoda, že to kniha neodcvičí za mě. 

K pauzovacímu režimu patří kultura.